Vysvětlování pravidel

Úvodem

Vycházím z článku "The Finer points of teaching Games", protože skoro nejde z něj nevycházet. Autor (Mario T. Lanza) rozhodně dobře ví, o čem píše. Některé konkrétní problémy, které zmiňuje u konkrétních her, jsem si zažil na vlastní kůži a další pořád přicházejí… http://www.thegamesjournal.com/articles/TeachingRules.shtml

Vysvětlování pravidel je opravdu jedním ze základních úkolů pro každého, kdo se snaží zážitek z deskových her zprostředkovat někomu dalšímu. Ať už vysvětlujeme jednoduchou hru hráčům, kteří vůbec nemají ponětí o tom, co to deskové hry jsou a nebo když se učíme nové hry mezi sebou jako herní nadšenci. To, jak jsou na začátku pravidla vysvětlena, dost často významně ovlivní to, jak si pak hráči hru užijí. Před tím, kdo pravidla vysvětluje, stojí vždy výzva toho, jak konkrétní hru konkrétním hráčům přiblížit. Každý, kdo chce pravidla vysvětlovat co nejlépe, si musí uvědomit určitou formu své odpovědnosti za to, jak si hráči následně hru užijí. Při chybách ve vysvětlení pravidel se může jednoduchá a zábavná hra i v kolektivu ostřílených hráčů zvrhnout v nekonečnou sérii otázek ohledně pravidel a problémů, které vlastní hru v podstatě odsunou do pozadí. Velmi dobrým vysvětlením pravidel naopak můžete i začínajícím hráčům přiblížit poměrně náročnou hru tak, aby pro ně měla smysl hned první partie. Základem budiž to, že se nikdy nic nepovede dokonale, takže nelze než nabídnout nějaké možnosti a pár věcí, na které si dát pozor.

Základní přístupy

Dá se říci, že existují dva základní způsoby, jak vysvětlovat pravidla. Jedná se o jakási mezní řešení a většinou se budete pohybovat někde mezi nimi. Proto je důležité tyto dvě krajní polohy vymezit:

• „Stará škola“ vysvětlení všech pravidel předem – tedy před tím, než začnete hrát, vysvětlit kompletně všechna pravidla, včetně podrobností a výjimek. Pak už by nemusel být problém hrát, pokud ovšem hráči všechna pravidla zachytili. Hodí se samozřejmě hlavně pro jednodušší hry. Pokud má hra jen několik málo pravidel, není žádný problém vysvětlit všechno za pár minut. Pak by neměl nastat problém s udržením pozornosti hráčů, ani s pochopením pravidel. U náročnějších her je tento přístup vhodný především při vysvětlování zkušeným hráčům, kteří jsou pro novou hru zapálení a jsou ochotni věnovat vysvětlování maximální pozornost po dostatečnou dobu. Výhodou je, že pokud všichni pravidla dostatečně zvládnou, měla by už první hra být plnohodnotně zahraná.
• „Škola hrou“ – tedy vlastně bez vysvětlování. Před tím, než začnete hrát vlastně stačí zmínit základní princip hry a můžete se hned vrhnout do prvního kola hry a konkrétní pravidla přiblížit hráčům až v průběhu prvních kol hry. Tento přístup je ideální tehdy, pokud vysvětlujeme začínajícím hráčům, popřípadě takovým hráčům, kteří nezvládnou udržet pozornost po dostatečně dlouhou dobu při suchopárném vysvětlování pravidel. Může ale fungovat i pro zkušenější hráče, kteří již znají základní principy jiných her, které jsou podobné hře, kterou právě vysvětlujete. Nevýhodou zde bude to, že když se hráči v průběhu první hry učí pravidla, většinou nezvládnou během první hry ještě promýšlet strategie, pokud tedy pravidla vysvětlujete a zároveň chcete hrát, první hru si nezahrajete tak dobře jako s hráči, kteří už hru hráli. Od druhé hry už zde ale není žádný problém. Rozhodně není třeba se tohoto přístupu bát, dobře funguje například u Sankt Petesburgu.

Oba dva tyto přístupy jsou možné, ale jak už bylo řečeno, většinou skončíte někde v jejich rozmezí a z každého si vezmete to, co se zrovna hodí. Jak bylo zmíněno, každý z nich má své výhody i nevýhody a hodí se pro jinou kategorii hráčů. Důležité ale každopádně je, předem si nějaký jasný přístup vybrat a toho se, alespoň v základech, jasně držet po celou dobu vysvětlování. Samozřejmě že se to málokdy povede dokonale, často je třeba se v průběhu přizpůsobit reakcím hráčů, je ale dobré se pak vrátit k předem vytyčené cestě, aby bylo vysvětlení kompletní.

Než začnete vysvětlovat…

Pokud chcete vysvětlovat pravidla, je samozřejmě potřeba, abyste je znali. Čím lépe je budete znát, tím lépe pro vaše vysvětlování, ale dost často není možné, abyste je znali dokonale. Nejlépe se vám asi bude vysvětlovat tehdy, pokud jste hru už několikrát hráli. V té chvíli znáte pravidla a navíc máte jasno v tom, jak hra probíhá a na co je třeba hráče speciálně upozornit. Stejně se vám ale někdy stane to, že je třeba vysvětlit pravidla ve chvíli, kdy jste hru ještě nehráli. Pak je třeba si pravidla předem co nejpodrobněji pročíst a zkusit se v nich co nejlépe zorientovat. Čím lépe se v nich vyznáte, tím lépe je můžete vysvětlit. Nebojte se při takovém vysvětlování vzít si pravidla k sobě na pomoc. Nikdo po vás nechce, abyste znali všechny podrobnosti nazpaměť. Například na konkrétní počty bodů se v klidu dívejte do pravidel. Mnohem důležitější než tyto podrobnosti je celková orientace v pravidlech a v průběhu hry. Tu si je třeba, pokud je to jen trochu možné, udělat předem. Pokud to jde, nevysvětlujte pravidla tak, že je čtete. Vždy je srozumitelnější vysvětlovat pravidla z hlavy, vlastními slovy, než je pouze číst. Pokud se jedná o hru, kterou dříve někdo vysvětloval vám, vzpomeňte si, jak jste tehdy rozuměli, co vám chybělo, kde se objevily problémy apod. Tuto zkušenost je určitě dobré využít.

Jak začít?

Ať vysvětlujete hru jakýmkoli způsobem, klíčové je vždy postupovat logicky od obecného ke konkrétnímu. V prvních pár větách je vždy dobré zmínit v čem vlastně hra spočívá a kam směřuje. Každá z moderních společenských her se spojuje s nějakým příběhem, určitě je tedy dobré začít příběhem, na kterém je hra postavena a poté jejím základním principem. Dobré je říci, jaké jsou základní úkoly hráčů ve hře, co hráči představují a o co se mají ve hře snažit. Většinou se ve hře získávají vítězné body, takže může být dobré hned navázat tím, jaký je základní princip získávání bodů, jestli se boduje pouze na konci hry, nebo v průběhu, popřípadě nějaká kombinace obou těchto možností. Poté co hráčům v krátkosti sdělíte nejdůležitější údaje o hře, můžete postoupit ke konkrétním pravidlům.

Nechte se vést…

Každá hra má určitou strukturu, kterou se většinou vyplatí při vysvětlování pravidel dodržet. Základním prvkem hry je dost často tah jednotlivého hráče. Pokud se ve hře hráči střídají na tahu, může být pro každého z nich na začátku nejdůležitější právě informace o tom, jakým způsobem probíhá jednotlivý tah. Otázka: „A co přesně můžu dělat ve svém tahu?“ je jednou z nejlogičtějších a nejčastějších otázek, kterou od hráčů uslyšíte. Pokud se hra skládá ze střídajících se tahů jednotlivých hráčů, tím, že vysvětlíte průběh tahu jednoho hráče, máte už z pravidel vysvětlenou velmi důležitou část. Tah jednoho hráče se může skládat z více částí, může v něm také být umožněn výběr z několika možností. Je zřejmě dobré v této chvíli projít tah hráče rovnou podrobně s téměř všemi pravidly. Pokud jsou z těchto pravidel nějaké výjimky, může být dobré si je ještě nechat na později. Jiné hry jsou strukturovány tak, že každé kolo hry se skládá z několika fází a hráči se postupně v kole zapojují do každé z těchto fází. Pak může být dobré se nechat vést právě tímto průběhem kola a procházet pravidla po jednotlivých fázích. I zde je zřejmě správné postupovat od obecnějších ke konkrétnějším věcem. Projít postupně jednotlivé fáze kola a upozornit hráče na základní věci, které je v jednotlivých fázích čekají a poté se třeba ještě k některým fázím vrátit s doplněním podrobností. Samozřejmě jsou i hry, které tak jasnou strukturu nemají. Pak je třeba přizpůsobit vysvětlování tomu, aby bylo dosaženo co nejvyšší přehlednosti.

A čím skončit?

Na závěr vysvětlení pravidel se většinou vrátíme k tomu, čím jsme začínali. Tedy k přidělování vítězných bodů. Vše lze uzavřít tím, jak přesně je možné vítězné body získat a kdo se vlastně ve hře stane vítězem. A pokud už nepřišly v průběhu, tak na závěr vás jistě čekají ještě záludné otázky hráčů.

A co mám teď dělat?

Ano, i takovou otázku hráči někdy položí. A spoustu dalších. Často směřují k tomu, jaká je jejich konkrétní role ve hře a jak přesně probíhá jejich tah, ale i k dalším věcem. Hlavně nezkušení hráči a ti, kteří se prostě na něco ptát potřebují, se často ptají na drobné jednotlivosti, které v danou chvíli nejsou zrovna vůbec důležité. Je pak na vás tyto dotazy pro danou chvíli slušně odmítnout s tím, že se k nim ještě vrátíte a dostat se k odpovědi na ně až ve chvíli, kdy to bude logicky zapadat mezi ostatní vysvětlovaná pravidla. Ti, kterým pravidla vysvětlujete, ve vás obvykle mají určitou míru důvěry, takže pochopí, když jejich dotaz na chvíli pozdržíte a vrátíte se k němu.

A co ještě?

Kdykoli vysvětlujete pravidla, jde především o to si zahrát. Ať už budete s těmi, kterým pravidla vysvětlujete, hrát vy a nebo budou hrát sami, hlavně si hrajte. Hlavně pokud vysvětlujete pravidla méně zkušeným hráčům, nebojte se projevit nadšení pro hru. Čím lépe se vám podaří na hráče přenést své nadšení, tím lépe. Každé hraní je především o lidech, pokud se vám v rámci vysvětlování pravidel podaří vytvořit u stolu dobrou atmosféru, jste na půl cestě k tomu, aby si hráči dobře zahráli.

Pogo 19:14, 2. 3. 2006 (CET)