CubaCube

CUBA CUBE

Nestává se mi často, aby se mi na stole objevil prototyp nějaké deskové hry. Vlastně je to poprvé. Mé pocity z dosud nepoznaného by v danou chvíli byl schopen pochopit snad jen Kubánec, kterému se právě na černém trhu podařilo sehnat to, co by běžně rozhodně nekoupil.

No dobrá... příměr je to možná poněkud pochybný, ale nenapadá mne lepší úvod k recenzi hry CUBA CUBE.

Jak už sám název prozrazuje, půjde ve hře o Kubu (stát) a o kostku. Hracím plánem se stane deska stolu ohraničená 4 kubánskými městy – Bayamo, Santa Clara, Santiago de Cuba a La Habana, mezi kterými se hráči pohybují, většinou auty.

Jde o reálný pohyb! Žádné hody kostkou a přesun o daný počet políček. Zde se kostkou nehází, ale zde se do kostek cvrnká - a to pokud možno tak, aby se kostka představující automobil neposunula, ale překulila (díky zaobleným rohům kostky, to není tak velký problém) a současně projela určenou trasu, aniž by opustila městy vymezený prostor.

Přiznávám, že mne pravidla na 16 stran psaná drobným písmem (navíc bez vysvětlujících obrázků) trochu vyděsila a možná i odradila. Představa, že si musím pro hru pamatovat 16 stran textu, mi vystavěla celkem silnou bariéru.

Tato bariéra začala čtením pravidel postupně zvětrávat – text obsahuje pravidla 5 variant; pro hraní první z nich postačuje nastudovat necelá třetina; některá ustanovení pravidel se postupně v dalších variantách hry opakují –, až se zcela rozpadla při čtení vtipně sepsaných úvodů k jednotlivým variantám hry.

Hra může stejně dobře pobavit jak malé děti, tak i hravé dospělé.

Oceňuji důvtip autora jak při vymýšlení zápletek a pravidel, tak při tvorbě kostek, kartiček a dalšího herního vybavení. Líbí se mi úspora materiálu (ekologický prvek), zpracování (umělecký prvek) a v neposlední řadě i varianta hry, ve které si hráči nejsou soupeři, ale spolupracují (sociální prvek). Čas od času totiž slýchám názor, že hry podporují rivalitu namísto spolupráce a že nakonec zvítězí jen jeden a poražení trpí (platí hlavně u dětí). Varianta Kurýři bere kritikům v tomto ohledu vítr z plachet – hráči hrají „proti hře“.

Těm, kterým se nebude příliš zamlouvat, že by děti měly sednout za volant v ilegálních automobilových závodech (varianta Závod), pašovat zboží (Pašeráci), unikat policii (Kurýři) apod. (výchovný prvek), bych doporučil, aby dětem předem objasnili, že ne všichni lidé na této krásné planetě se mají tak dobře, jako my, a že někdy prostě nemají moc na výběr (vzdělávací prvek).

Kdo ví, kým by každý z nás byl a čím by se živil, kdyby prožil svůj život na Kubě. Možná by se cítil tak trochu uzavřený v kubánské kostce... / CUBA CUBE...