Žahour

z deskovehry.cz - od hráčů pro hráče
Verze z 27. 2. 2008, 17:33, kterou vytvořil Biřic (diskuse | příspěvky) (Umístění kapitol, nadpisy kapitol, odkazy.)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zah krabice.jpg
Počet hráčů 2-6
Doporučený věk 8
Délka hry 10 až 60 minut
Autor Pavel Kuča
Vydání
2005 Mlok Žahour


Pravidla

Počet a věk hráčů (poznámka)

Hra je primárně určena pro 2–6 hráčů od 8 do 99 let, hry se však bez problémů může zúčastnit i více hráčů – vytvořte dvojčlenné týmy. Účast dětí je omazena jejich schopnostmi číst, hru je většinou schopné hrát dítě již od 6 let (pro tuto kategorii je součástí sady hrací plán "pro nejmenší").


Herní materiál

  • 1 hrací rámeček
  • 132 hracích polí na 66 kartičkách 4×4 cm
  • 8 hracích plánů o velikosti 5×5 polí na 4 hracích deskách
  • 3 oboustranné prázdné hrací plány o velikosti 5×5 polí
  • 6 různobarevných sad hracích kartiček s otvorem po 15 kartičkách
  • 1 kostka dvacetistěnná s písmeny
  • 1 pravidla

Zah obsah hry.jpg


Princip hry

Během hry se hráči snaží vybavit si co nejrychleji slova odpovídající tématu na libovolně zvoleném (dosud neobsazeném) poli hracího plánu, začínající na písmeno hozené kostkou.


Cíl hry

Cílem hry je získat co nejvíce bodů. Body hráč obdrží za získaná pole (1–3 hvězdičky na každém poli = 1–3 body), která splňují dále uvedená pravidla. Body se sečtou po ukončení hry.


Strategie hry

Pro získání co nejvíce bodů se hráči snaží co nejrychleji propojit kartičkami své barvy libovolné protilehlé strany hracího plánu. Hráč, kterému se to podaří, ukončí hru a získá bodovou prémii výrazně zvyšující šanci na výhru. Zároveň je možné vhodným výběrem hracích polí při hře protihráčům bránit v propojení stran. Někdy může být naopak výhodnější propojit co nejvíce polí s vyšším bodovým ohodnocením – ta jsou ale zpravidla náročnější na znalosti – výsledný součet bodů může být vyšší než u hráče, který ukončil hru propojením protilehlých stran a získal prémii. Strategii hry si každý hráč rozmýšlí sám s ohledem na své znalosti, momentální situaci na hracím plánu a sílu protihráčů.


Hrací plán

Hráči buď vloží do hracího rámečku 25 náhodně vybraných polí s všeobecnou tematikou, či jeden z tematicky zaměřených hracích plánů velikosti 5×5 polí (témata: zeměpis, dějepis, přírodopis, moje město, osobnosti, jazyk (zvolte si jaký), můj partner, plán pro nejmenší). V sadě je také k dispozici několik prázdných plánů – doplňte do nich vlastní kategorie a přiřaďte body. Hráči se mohou rozhodnout též pro delší hru a složit velký plán z kartiček na velikost 8×8 polí.


Hrací kostka

Součástí hry je dvacetistěnná hrací kostka. Písmena, která mají menší pravděpodobnost výskytu na začátku slov, jsou na kostce společně s dalšími písmeny. Např. J L znamená možnost použití slov od písmene J i L. Kromě hozeného písmene je možné použít i další odpovídající písmena s diakritikou (háčky, čárky, přehlásky atd.). Při hození pole "smajlík" mohou hráči zvolit libovolné písmeno. V případě ztráty kostky si vyrobte sadu kartiček s abecedou :)


Volba varianty hry

Na začátku hry se hráči dohodnou na její variantě. Určí, kolik je potřeba znát slov od zvoleného tématu v plánu k získání pole. Základní varianta se hraje na dvě slova. Zkušenější hráči pak mohou hrát na více slov, méně zkušení na jedno slovo (varianta na jedno slovo většinou s sebou přináší větší hluk a překřikování). V případě nestejně silných hráčů (např. menší děti a dospělí) lze hrát kombinovaně – výrazně méně zkušení hrají na jedno slovo, více zkušení hrají na dvě slova apod.


Příprava hry

Hráči se rovnoměrně rozmístí kolem plánu. Každý hráč si zvolí barvu kartiček, které bude vkládat na získaná pole, a kartičky této barvy (15 ks) si vezme k sobě.


Průběh hry

  • 1. Hru začíná hráč, který hodí na kostce písmeno nejblíže začátku abecedy. Hráči se pak postupně dokola střídají v hodu kostkou. Kostku je třeba vždy hodit tak, aby všichni viděli, jaké písmeno padlo.
  • 2. V základní (rychlostní) verzi hry se všichni hráči současně snaží vzpomenout si na slova odpovídající některé volné kategorii na hracím plánu (pozn.: hvězdičky na hracích polích značí bodové ohodnocení polí, nikoliv počet slov, potřebných k jejich získání).
  • 3. V okamžiku, kdy některý z hráčů začne odpovídající slova nahlas odříkávat, ostatní slova vyslechnou a následně vyhodnotí jejich správnost pro danou kategorii.
  • 4. Aby hráč získal políčko, musí vyjmenovat dohodnutý počet slov k některému neobsazenému poli hracího plánu, které si sám vybere. Při vyjmenovávání slov je nesmí dodatečně vymýšlet – mezi odříkanými slovy by neměla být prodleva větší než přibližně 3 vteřiny. V případě, že některé slovo řekne špatně nebo jich není schopen vyjmenovat potřebný počet, může ho doplnit chybějícím správným slovem kterýkoliv z ostatních hráčů a tím políčko získat pro sebe. Kterýkoliv z hráčů může v této situaci také vyjmenovat slova patřící k jinému poli a tím ho získat. Pokud nikdo neprodleně nereaguje, kolo končí a kostkou hází další hráč. Pravidla uvedená v bodě 4 neplatí pro verzi hry s časovým limitem – viz dále.
  • 5. V případě, že začne slova vyjmenovávat více hráčů ve stejný okamžik, vyjmenují tito hráči svá slova postupně a za správné výrazy získá políčko každý z nich. V případě volby stejného pole (stejné kategorie) se kolo ruší.
  • 6. Pokud nikdo není schopen k žádné kategorii vyjmenovat potřebný počet slov, hráči po dohodě či po předem zvoleném časovém limitu (standardně 1 minuta) pokračují v novém kole novým hodem kostkou.
  • 7. Získaná políčka hráči označují umístěním kartičky své barvy na příslušné pole hrací plochy.


Konec hry

Hra končí v jednom z těchto případů:

  • 1. Některý z hráčů propojil svými kartičkami libovolné protilehlé strany hracího plánu. Kartičky se musí dotýkat rohem nebo hranou.
  • 2. Žádný z hráčů již nemá možnost propojit svými kartičkami libovolné protilehlé strany hracího plánu. Hra končí v okamžiku, kdy si této situace některý z hráčů všimne.
  • 3. Některý z hráčů již položil na hrací plán všech svých 15 kartiček.


Bodování a vyhodnocení

  • 1. Každý hráč si sečte body (počet hvězdiček) na získaných polích, která jsou vzájemně propojena rohy nebo hranou. Pokud všechna pole nejsou propojena, sečtou se zvlášť jednotlivé skupiny propojených polí. Do hry se každému hráči počítá pouze nejlépe oceněná skupina propojených polí.
  • 2. Hráč, který ukončí hru propojením dvou protilehlých stran, získá prémii 5 bodů (u plánu složeného na 8×8 polí 8 bodů).


Pravidla přípustnosti slov jednotlivých kategorií

  • 1. Je podstatné, jak se slovo píše v českém jazyce, ne jak se čte. V případě přejatých slov, kdy se používají obě varianty, je možné použít libovolnou z nich. U jmen a zeměpisných názvů lze také použít variantu v jazyce, odkud název pochází, i variantu přeloženou.
  • 2. U kategorií, kde je uveden pouze jeden rod kategorie (např. herec), se předpokládá možnost volby osob obou pohlaví.
  • 3. U jmen osob je přípustné pouze příjmení (pokud existuje).
  • 4. V případě, že je u kategorie poznámka „obecně“, je tím míněno, že hráč nebude jmenovat konkrétní jméno člověka, zvířete ani název místa, věci apod. Např.: pro pole „astronomický pojem (obecně)“ lze uznat „planeta“, ale již ne „Mars“.
  • 5. Pokud je u kategorie poznámka „typicky“, je tím míněno, jak je věc nejčastěji k vidění (např. za typicky červenou lze pokládat „jahodu“, ale ne „pastelku“).
  • 6. Pokud ostatní hráči výraz neznají, musí si hráč být jistý svojí volbou (jinak ji nelze započíst). U místopisných názvů, které ostatní neznají, musí vědět, kde jsou, u osob, co jsou zač, apod. Pro nejasné případy je vhodné mít po ruce encyklopedii, atlas, slovník apod. Ve sporných případech rozhodne nezúčastněný organizátor hry nebo většina hráčů.
  • 7. Během hry lze používat obecně zažitá sousloví (např. „základní škola”, ne však „dřevěná židle”).
  • 8. Pokud hráč vyjmenuje více názvů s rozdílným druhovým označením, započítávají se mu obě varianty (např. „jitrocel kopinatý“ i „jitrocel větší“).
  • 9. U kategorií osob, kde je zadané století (především v plánu „dějepis“), je podstatné, zda jmenovaná osoba v daném století žila.
  • 10. Během hry nelze dvakrát použít již uznané slovo ani samostatně část sousloví (např. pokud byl použit „jitrocel větší“, nelze použít „jitrocel“), i když ho hráč chce použít v jiné kategorii.
  • 11. Pokud hru hrajete několikrát po sobě, standardně se v dalších kolech nesmí používat slova z her předchozích.

Další pravidla jsou věcí dohody hráčů.


Časová verze hry

Pokud se účastníci hry odlišují svými znalostmi či věkem a rozdělení hráčů podle počtu slov potřebných k získání políčka není optimální (snížení potřebného počtu slov pro získání pole u jednoho hráče je pro ostatní hráče příliš nevýhodné), můžete zvolit časovou verzi hry, v které lze lépe vyrovnat rozdíly mezi hráči. V každém kole hraje vždy pouze jeden hráč, který v předem dohodnutém časovém limitu musí začít odříkávat správná slova k některému z neobsazených políček na hrací ploše (obdobně jako v základní verzi hry) začínající na písmeno hozené kostkou. Časový limit mají buď všichni stejný, nebo pro různě silné hráče limit časově rozlište – např. počítejte do 5, 10 a 15. Časový limit měří nehrající organizátor, či se v počítání časového limitu hráči střídají – vždy odpočítává předchozí hráč. Tempo odpočítávání všichni hráči dodržují stejné. Aby hráč získal políčko, musí začít ve vyjmenovávání slov před ukončením odpočítávání a vyjmenovat všechna slova bez větších prodlev. Pokud to nestihne, hraje další hráč v pořadí (včetně nového hodu kostkou).


Odkazy