Magellan - strategie (Jirka Bauma): Porovnání verzí
m |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== | ==Strategie Magellan== | ||
Základní věc, co je třeba v této hře znát, je vztah mezi hodnotou karty a hodnotou vítězného bodu, protože vydražením postavy se hlavně dají získat právě tyto 2 věci. Dá se to spočítat: | |||
* | *počet hráčů = n | ||
*n * 45 | *hodnota rozdaných karet = n * 45 | ||
*počet vítězných bodů | *počet vítězných bodů = 149 | ||
*rozdělení vítězných bodů | *rozdělení vítězných bodů: 46 v 1.kole, 40 v 2.kole, 63 v 3.kole | ||
*hodnota získaných karet | *hodnota získaných karet: 45 v 1. kole, 80 v 2.kole | ||
z toho plyne | z toho plyne: | ||
* | * hodnota karet / vítězné body = P = 149 / (n * 45) | ||
** n = 3 => P = 1,1 | |||
** n = 4 => P = 0,8 | |||
** n = 5 => P = 0,7 | |||
Z toho plynou 2 skutečnosti: | |||
*nevyplatí se dražit kartami, kde počet korunek/ hodnota karty > P, tzn. 1,2 a částečně i 3 | *nevyplatí se dražit kartami, kde počet korunek / hodnota karty > P, tzn. hodnotou 1, 2 a částečně i 3 | ||
*v 3.kole je přírůstek 63/80 = 0,8, tzn. ve 3 hráčích | *v 3.kole je přírůstek 63/80 = 0,8, tzn. ve 3 hráčích v 3. kole karty devalvují. | ||
Když jsme spočetli P, můžeme spočítat pro každou postavu její optimální cenu, z toho je vidět, že cennými postavami jsou Vasco de Gama, Marco Polo a Cook bez ztráty karty, kdežto nejhorší postavou je Cook se ztrátou karty (cenu speciální vlastnosti připočteme odhadem, vysokou cenu nemají). | |||
Znalost P ovšem není tím nejdůležitějším strategickým pravidlem. | |||
Uvědomte si, jak funguje mechanismus dražby v této hře, představte si, že máte hru pro 2 hráče, kde každý má 30 peněz a draží se 4 předměty, 2 v ceně 10, 2 v ceně 20. Za kolik je správné vydražit první předmět ?, rozhodně ne za jeho cenu, protože pokud to uděláte, dojdou vám peníze a soupeř díky tomu vydraží zbylé předměty levněji. | |||
To je klíčový fakt, v této hře je výhodné právě tento typ situace vyvolat, tzn. dostat se do dražby, kdy soupeřům dojdou peníze, což se může stát, aniž by dražili nekorektně. | |||
Klasickým strategickým motivem, který tohoto faktu využívá, je to, že v 1.kole vydražíte 2 stejné postavy. Pokud se smíříte s tím, že v dalším kole vydražíte pouze jednu postavu ze dvou, pak máte druhou dražbu za minimální hodnotu, samozřejmě ale vydělá na tom i ten, který si v 1.kole vydražil tu zbývající stejnou postavu. | |||
A druhé základní pravidlo je stejně důležité, | A druhé základní pravidlo je stejně důležité, dražte tak, aby jste nezůstali se spoustou karet v ruce, které už pak není kam investovat. | ||
Z toho plyne, že | Z toho plyne, že musíte dražit postavy přinášející vítězné body mírně nevýhodně oproti postavám přinášejícím karty, jinak vám hrozí, že vám je soupeři vykoupí, a vy sice budete mít spoustu karet, ale budou k vám už téměř k ničemu. | ||
Samozřejmě měli | Samozřejmě měli by jste se pokud možno vyhnout situaci zůstat úplně bez karet, toho by soupeři mohli využít k výše popisovaným levným dražbám, vtip je ale v tom najít v té které konkrétní situaci rovnováhu mezi obojím. | ||
[[Uživatel:Jirka bauma|Jirka bauma]] 15:52, 12. 3. 2006 (CET) | [[Uživatel:Jirka bauma|Jirka bauma]] 15:52, 12. 3. 2006 (CET), aktualizace --[[Uživatel:Jirka bauma|Jirka bauma]] 27. 2. 2011, 20:51 (CET) | ||
[[Kategorie:Strategie her]] | [[Kategorie:Strategie her]] | ||
Verze z 27. 2. 2011, 21:51
Strategie Magellan
Základní věc, co je třeba v této hře znát, je vztah mezi hodnotou karty a hodnotou vítězného bodu, protože vydražením postavy se hlavně dají získat právě tyto 2 věci. Dá se to spočítat:
- počet hráčů = n
- hodnota rozdaných karet = n * 45
- počet vítězných bodů = 149
- rozdělení vítězných bodů: 46 v 1.kole, 40 v 2.kole, 63 v 3.kole
- hodnota získaných karet: 45 v 1. kole, 80 v 2.kole
z toho plyne:
- hodnota karet / vítězné body = P = 149 / (n * 45)
- n = 3 => P = 1,1
- n = 4 => P = 0,8
- n = 5 => P = 0,7
Z toho plynou 2 skutečnosti:
- nevyplatí se dražit kartami, kde počet korunek / hodnota karty > P, tzn. hodnotou 1, 2 a částečně i 3
- v 3.kole je přírůstek 63/80 = 0,8, tzn. ve 3 hráčích v 3. kole karty devalvují.
Když jsme spočetli P, můžeme spočítat pro každou postavu její optimální cenu, z toho je vidět, že cennými postavami jsou Vasco de Gama, Marco Polo a Cook bez ztráty karty, kdežto nejhorší postavou je Cook se ztrátou karty (cenu speciální vlastnosti připočteme odhadem, vysokou cenu nemají).
Znalost P ovšem není tím nejdůležitějším strategickým pravidlem.
Uvědomte si, jak funguje mechanismus dražby v této hře, představte si, že máte hru pro 2 hráče, kde každý má 30 peněz a draží se 4 předměty, 2 v ceně 10, 2 v ceně 20. Za kolik je správné vydražit první předmět ?, rozhodně ne za jeho cenu, protože pokud to uděláte, dojdou vám peníze a soupeř díky tomu vydraží zbylé předměty levněji.
To je klíčový fakt, v této hře je výhodné právě tento typ situace vyvolat, tzn. dostat se do dražby, kdy soupeřům dojdou peníze, což se může stát, aniž by dražili nekorektně.
Klasickým strategickým motivem, který tohoto faktu využívá, je to, že v 1.kole vydražíte 2 stejné postavy. Pokud se smíříte s tím, že v dalším kole vydražíte pouze jednu postavu ze dvou, pak máte druhou dražbu za minimální hodnotu, samozřejmě ale vydělá na tom i ten, který si v 1.kole vydražil tu zbývající stejnou postavu.
A druhé základní pravidlo je stejně důležité, dražte tak, aby jste nezůstali se spoustou karet v ruce, které už pak není kam investovat.
Z toho plyne, že musíte dražit postavy přinášející vítězné body mírně nevýhodně oproti postavám přinášejícím karty, jinak vám hrozí, že vám je soupeři vykoupí, a vy sice budete mít spoustu karet, ale budou k vám už téměř k ničemu.
Samozřejmě měli by jste se pokud možno vyhnout situaci zůstat úplně bez karet, toho by soupeři mohli využít k výše popisovaným levným dražbám, vtip je ale v tom najít v té které konkrétní situaci rovnováhu mezi obojím.
Jirka bauma 15:52, 12. 3. 2006 (CET), aktualizace --Jirka bauma 27. 2. 2011, 20:51 (CET)