Carcassonne: Lovci a sběrači - stategie (Jirka Bauma)

Návrh strategie Carcassonne: lovci a sběrači

Carcassonne je hrou se standardní bodovací strategií, kdy hráč ohodnotí sílu všech svých možných tahů počtem bodů, které mu tyto tahy přináší, a na základě toho zahraje nejvýhodnější tah, aniž by musel propočítávat nebo plánovat, co se stane v budoucnu.

Základní zásady strategie této hry, které též platí v zásadě pro všechny hry Carcassonne, jsou nevyvolávat boje, které bývají v této hře pro zúčastněné aktéry skorem pokaždé nevýhodné, a vždy pečlivě vyhodnocovat nejziskovější tah.

Hráč má na výběr z těchto typů tahů:

1) hráč získává tímto tahem body nebo připravuje body, které bude možné získat v příštích tazích

2) hráč blokuje soupeře tak, aby on svoje připravené body nezískal

3) hráč obírá soupeře o body nebo o možné body

4) hráč se spojuje se soupeřem, aby společně získali body nebo si připravili možnost body získat

5) hráč hraje takový tah, aby soupeř nemohl snadno přijít k bodům

1. získávání bodů

Hraje-li hráč tah typu 1), musí si spočítat pravděpodobnost, že možné body skutečně získá. K tomu je třeba vědět, jaké všechny možné dílky se ve hře vyskytují. Obecně je třeba říct, že je třeba se vyhýbat takovým situacím, kdy přiložení kartičky uzavírající útvar získávající body je podmíněno ze zbylých 3 stran nutností korespondovat s již umístěnými kartičkami. Problém je i v případě 2 stran. A samozřejmě i nutnost korespondence z 1 další strany pravděpodobnost výskytu dílku o trochu sníží.

Dále si hráč musí dávat pozor, aby mu v zásobě nezůstalo příliš málo figurek. Tady je třeba doporučit nenechat si v první polovině hry zablokovat 3 figurky, 4. figurku si nechat zablokovat nejdříve až v poslední čtvrtině hry nebo raději až úplně v posledních tazích. Myslím, že je jasné proč. Pokud hráči dojdou úplně všechny figurky, začne okamžitě značně ztrácet. Ze zkušeností vyplývá, že v 5 hráčích je průměrný bodový zisk na 1 tah 5 bodů, pak to postupně trochu klesá, jedině ve 2 hráčích to klesne trochu víc asi na 4,5 bodu. Máme-li pouze 2 figurky, jednu figurku umístíme tam, kde máme pravděpodobnost zisku bodů do 2-3 tahů, nad tím normálně vůbec neváháme, ale když to pak uděláme i s tou druhou, může se nám stát, že čekáme tah dva navíc a najednou je 10 bodů pryč.

2-3. blokování a obírání soupeřů

Hraje-li hráč typ tahu 2 nebo 3, je třeba, aby si uvědomil, že všechny akce namířené proti soupeři je třeba dělit počtem soupeřů, tzn. pouze ve 2 hráčích je škodění stejně silné jako získávání bodů, ve větším počtu hráčů úspěšnost klesá. Někteří hráči mají velkou radost, když ve 4 hráčích seberou na 2 tahy soupeři 20bodovou louku. Když ale vydělím 20/2x3 (počet tahů a počet soupeřů), dostaneme průměr na tah 3, což je dost málo, takže takový způsob hry je špatný.

4. spolupráce se soupeři

Zase naopak ve větším počtu hráčů je výhodné hrát tahy typu 4, vzájemnou spoluprací se lépe získávají body, odečet bodů za to, že jsme pomohli soupeři, se dělí pouze 3, navíc pravděpodobnost dokončení útvaru se zvyšuje.

5. nevytváření příležitostí

Důležitá je strategie typu 5, tady se nejvíc liší způsob hry Carcassonne v závislosti na počtu hráčů. Pokud hrajeme Carcassonne ve 2, je třeba hrát opatrně a nedávat na všechny možnosti svoje figurky, aby nás soupeř nezablokoval. Ve větším počtu hráčů můžeme hrát mnohem agresivněji, protože se soupeřům mnohem víc než blokování začne vyplácet spolupráce.

Dále je třeba si uvědomit, že v Carcassonne není dobré dělat příliš velké útvary. Když si např. vybudujeme 20bodovou louku, dáváme soupeřům možnost se zpravidla na 2 tahy na tuto louku připojit, čímž jim necháváme možnost zahrát 2 desetibodové tahy.

Z hlediska jednotlivých kartiček:

les

Je-li na kartičce les, můžeme se rozhodnout postavit figurku na les. Pokud les rovnou uzavíráme, můžeme si spočítat, kolik za to máme bodů.

Postavíme-li figurku do lesa o velikosti 2 dílky, který se dá jednotahově uzavřít, můžeme si to uzavření rovnou připočíst k síle tahu, protože při uzavření lesa budeme mít tah zdarma, tzn. zahráli jsme dobrý tah za 6 bodů.

Naopak je třeba si dát pozor, abychom nestavěli figurky do lesa, který se musí uzavírat na větší počet tahů. Jednak mohou soupeři uzavření lesa blokovat, a hlavně při douzavírání lesa nemůžeme předpokládat, že budeme mít možnost v tom tahu bodovat další figurkou, takže každý takový tah má sílu 2 body, takže např. i 4dílkový les se 3 otevřenými hranami má bodovou sílu pouze 8+3x2/4 = 3,5, což není výhodné.

Hrajeme-li Carcassonne ve větším počtu hráčů, máme možnost i budovat les ve spolupráci s protihráčem. Pokus se nám takto podaří udělat na 2 tahy 4dílkový les, tak je to pro nás výhodné. Není ale dobré ani ve 2 hráčích budovat nějaký maxiles; jednak pokud oba přiložíme k lesu 1 dílek, tak hrajeme tah o síle 4-2x(1/počet hráčů), tzn. je to mírně podprůměrně silný tah, pak také hrozí možnost útoku od soupeřů, ať už blokováním nebo připojením, a samozřejmě hrozí i útok i od protihráče, se kterým les budujeme.

Pokud nemáme možnost kartičku s lesem využít, měli bychom se pokud možno snažit jí položit tak, aby ji nemohli využít soupeři. Ve větším počtu hráčů toto nabývá na důležitosti, proto bychom měli zvážit, zda takový dílek lesa z výše uvedeného důvodu raději neobsadit. Závisí to na tom, zda máme právě dostatek figurek či nikoliv.

Kromě toho můžeme i zahrát tak, že uzavřeme les soupeři, abychom hráli bonusovou kartičku. Obecně tím soupeři malinko pomůžeme, na což nemusíme brát ohled. Jedině pokud nemá soupeř žádnou volnou figurku nebo není příliš pravděpodobné, že les půjde uzavřít, tak mu tím pomáháme hodně, to pak musíme opravdu hodně zvažovat, tzn. pokud máme jako jinou možnost zahrát tah za 4 body nebo méně, bývá uzavření cizího lesa výhodné. Bonusová kartička je v průměru o něco hodnotnější než normální, ale zase neumožňuje udělat dvojtah.

řeka

Je-li na kartičce řeka, můžeme se rozhodnout postavit figurku na řeku. Pokud řeku rovnou uzavíráme, můžeme si spočítat, kolik za to máme bodů.

Stavět figurky na řeky, které jde jednotahově uzavřít, je také někdy možné, je třeba si ale uvědomit, že tahem uzavírajícím takovou řeku pravděpodobně už žádné další body nezískáme, takže jestliže si postavíme figurku na řeku o velikost 4 a uzavřeme ji dalším tahem za 2, hrajeme 2 tahy o síle (4+2)/2 = 3, tzn. zahráli jsme podprůměrně silné tahy.

Často se stává, že nemáme kartičku s řekou jak využít. Pak můžeme zvážit, zda neobsadit i řeku za menší počet bodů. Taky můžeme zkoušet umístit se tak, abychom soupeře vyprovokovali k tomu, aby nás uzavřel za nás, např. když potřebuje rozšiřovat povodí nebo když si chce uzavřít svou vlastní řeku. To ale vychází málokdy. Měli bychom dávat pozor, aby nepoužitý dílek s vodou nemohl využít pokud možno snadno některý se soupeřů. Z tohoto důvodu můžeme i takovou řeku obsadit, ale určitě takovou taktiku nelze doporučit, pokud je velikost řeky 2. Pokud se hraje ve více hráčích, snad už je oprávnitelné toto udělat pro velikost řeky 3 či spíše 4, ale závisí to ještě na tom, zda máme dost figurek.

povodí

Jsou různé strategie, kdy obsazovat povodí. Je to velmi odvislé od toho, kolik hru hraje hráčů.

Jedna strategie je taková, že se povodí obsazují v momentě, kdy hráč hraje kartičku s řekou, u které by nešlo jinak získat žádné body. Několik takových kartiček hráč za hru pravděpodobně dostane.

Druhá strategie je taková, že hráč vychází z bodové zisku z povodí, tzn. obsadí povodí v momentě, kdy je to pro něj tah za nejvíc bodů.

Třetí strategie vychází z toho, že z povodí se dá získat i víc než průměrný počet bodů, a přitom jsou k dispozici pouze 2 figurky. Při této strategii hráč čeká, až povodí dosáhne určité velikosti, např. 6, a až poté ho obsadí. Premisa této strategie ale neplatí pro velký počet hráčů, tam se taková povodí získat nedají, takže čekat nemá smysl.

Poslední strategií je obsadit povodí hned na začátku hry a pak ho během hry postupně rozvíjet. Tahle strategie má svou logiku pouze v případě většího počtu hráčů, protože má i svá úskalí. Někdy se soupeřům podaří takovéto předčasně obsazené povodí zablokovat, což pak vede k bodové ztrátě. Druhé úskalí je, že soupeři se můžou k povodí zkusit připojit. To ale platí pouze v případě, že hráč si nedá pozor a vybuduje si povodí příliš velké; pokud ho udrží do velikosti 10, nemusí se toho obávat.

louka

Pro louky platí úplně stejná strategická pravidla jako pro povodí, tzn. budˇ obsazujeme louku, přijde-li jinak nezisková kartička, nebo v momentě, kdy dosáhne louka určité velikosti (je třeba doporučit aspoň 8-10 bodů), nebo louku budujeme od začátku, ale to je už dost sporná strategie.

Oproti povodí hráč ale musí zvážit, co to pro něj znamená přijít o jednu figurku. Je třeba doporučit v 1. polovině hry mít obsazenu pouze 1 louku, druhou louku ve 3. čtvrtině a teprve ke konci hry je možné použít na louky i další figurky. Potom je třeba dát si pozor na kartu zloděje luk. Tato karta má tu ošklivou vlastnost, že dělá hru náhodnou. Většinou se použít nedá, ale pokud se zrovna použít dá, nadělá velkou škodu původnímu majiteli louky. Občas přijde zloděj luk na začátku hry, hráč ho obsadí a může si pak v klidu vybudovat i obrovskou louku.

Jirka bauma 15:33, 12. 3. 2006 (CET)