Magellan - strategie (Jirka Bauma)
Návrh strategie Magellan
První věc, co je třeba si v této hře uvědomit, je najít vztah mezi hodnotou karty a hodnotou vítězného bodu, protože vydražením postavy se hlavně dají získat právě tyto 2 věci. Abychom toto zjistili, budeme muset poněkud více počítat:
- n......počet hráčů
- n * 45 ......počet hodnot rozdaných karet
- počet vítězných bodů.....149
- rozdělení vítězných bodů....46 v 1.kole, 40 v 2.kole, 63 v 3.kole
- hodnota získaných karet.......45 v 1. kole, 80 v 2.kole
z toho plyne
- poměr hodnoty karty ku vítězným bodům(P)........149/ n * 45 (n = 3 => 1,1;n=4=>0,8;n=5=>0,7)
z toho plynou 2 skutečnosti:
- nevyplatí se dražit kartami, kde počet korunek/ hodnota karty > P, tzn. 1,2 a částečně i 3
- v 3.kole je přírůstek 63/80 = 0,8, tzn. ve 3 hráčích se v 3. kole karty devalvují
když jsme spočetli P, můžeme spočítat pro každou kartu její optimální dražbu, z toho vidíme, že drahými kartami je Vasco de Gama a Marco Polo a Cook bez ztráty karty, kdežto nejdhorší postavou je Cook se ztrátou karty (speciální vlastnosti připočteme odhadem, zase tak velkou roli nehrají)
znalost P ovšem není tou nejdůležitější poziční charakteristikou této hry
je třeba si uvědomit, jak funguje mechanismus dražby v této hře, představte si, že jste 2 hráči, každý má 30 peněz a dražíte 4 předměty 2 v ceně 10, 2 v ceně 20, za kolik vydražíte první předmět, když to uděláte za jeho hodnotu, prohrajete, protože vám dojdou peníze a soupeř díky tomu vydraží předměty levněji
to je klíčový fakt, v této hře je výhodné právě tento typ situace vyvolat, tzn. dostat se do dražby, kdy soupeřům dojdou zdroje, což se může stát, aniž by dražily nekorektně
klasickým strategickým motivem v této hře, který tohoto faktu využívá, je to, že vydražíme 2 stejné postavy, pokud se smíříme s tím, že v dalším kole vydrážíme jednu ze 2, pak máme druhou dražbu za minimální hodnotu, samozřejmě vdělá na to i ten, který má jedno proti 2.
A druhé základní pravidlo je stejně důležité, je třeba dražit tak, abychom nezůstali se spoustou kartiček v ruce, které by nebylo kam investovat, vždy je třeba na tohle dát pozor.
Z toho plyne, že je třeba asi dražit bodové kartičky mírně nevýhodně oproti karetním kartičkám, jinak nám hrozí, že je soupeři vykoupí, a my ztratíme mít možnost někam investovat.
Samozřejmě měli bychom se ale pokud možno vyhnout situaci zůstat úplně bez kartiček, toho by soupeři mohli využít k výše popisovaným levným dražbám, vtip je v tom najít v té které konkrétní situaci rovnováhu mezi obojím.
Jirka bauma 15:52, 12. 3. 2006 (CET)