Něco o historii karet
z deskovehry.cz - od hráÄů pro hráÄe
Karty jsou opÅ™edeny mnoha legendami. V nÄ›kterých pramenech je původ prvnÃch karet pÅ™ipisován antickému filozofovi Chilonovi, který prý karetnà hru považoval za prostÅ™edek zapomenutà chudiny na svou bÃdu. Na starých evropských kartách je Äasto zobrazován bůh Merkur, jehož darem lidstvu prý karty jsou. Jiná legenda pravÃ, že karetnà hra vznikla z dlouhé chvÃle pÅ™i obléhánà Tróje, motiv krásné Heleny se vÅ¡ak na žádném karetnÃm listu nedochoval.
O původu karet bylo vysloveno mnoho a mnoho teoriÃ. VÄ›tÅ¡ina z nich umÃsÅ¥uje původ karet do ÄŒÃny, vyskytujà se vÅ¡ak i názory, že karty vznikly v Indii, Japonsku, Koreji nebo snad v Persii. OvÅ¡em prvnà podložená zmÃnka o hranà karet pocházà z ÄŒÃny. Jak pravà kroniky, hrál na Nový rok l.p. 969 (podle ÄÃnského kalendáře) cÃsaÅ™ Mu-tsung dominové karty se svými ženami. Nejednalo se tedy o karty jak je známe dnes, avÅ¡ak neÅ¡o ani o domino.
Karty, které by se podobali tÄ›m které nám jsou dobÅ™e známé, se zaÄaly objevovat až pozdÄ›ji. Byly to pravdÄ›podopnÄ› karty Hakka pai ze skupiny tzv. peněžnÃch karet (exsistujà domÄ›nky, že se nejdÅ™Ãve hrály s penÄ›zmi a až pozdÄ›ji se vyvinuly jako samostatná karetnà hra).
StejnÄ› jako nenà zcela objasnÄ›n původ karet, nenà nám též zcela známo, jakým způsobem se karty dostali do Evropy. NÄ›které mylné teorie, jako že je pÅ™inesl Marco Polo, kÅ™ižáci nebo snad cikáni, jsou sice již vyvráceny, prvnà zmÃnky o kartách v EvropÄ› jsou vÅ¡ak pÅ™ÃliÅ¡ kusé na to, abychom si mohly udÄ›lat pÅ™esnÄ›jšà obrázek o jejich pronikánà na náš kontinent.
Prvnà zpráva o kartách v EvropÄ› pocházà z Katalánska a je z roku 1371. JeÅ¡tÄ› pÅ™ed rokem 1380 se obÄ›vujà ve vÄ›tÅ¡inÄ› významných Evropských státech (Francie, Itálie, NÄ›mecko, Å výcarsko). Jednalo se ovÅ¡em ve vÄ›tÅ¡inÄ› pÅ™Ãpadů o jejich zákazy, a tak se z nich o původu nedozvÃdáme nic.
O původu karet se tak můžeme nejvÃce dozvÄ›dÄ›t pÅ™edevÅ¡Ãm z jejich názvu a podoby nejstarÅ¡Ãch dochovaných karet. V Itálii nesla ve 14. a 15. stoletà karetnà hra pojmenovánà naibi a ve Å panÄ›lsku naypes. Slova pocházejà z arabÅ¡tiny a hebrejÅ¡tiny. Naibi je s nejvÄ›tšà pravdÄ›podobnostà odvozeno z arabského laib, což v doslovném pÅ™ekladu znamená hraÄka nebo hra. Původ naibi vÅ¡ak můžeme hledat v jeÅ¡tÄ› bližšÃm arabském slovÄ› nabi, což znamená prorok. Å lo by tedy o pojem věštÄ›nÃ, ke kterému se karet také použÃvalo a dodnes použÃvá. V arabsko-hebrejské terminologii věšteckých výrazů jsou velmi pÅ™Ãbuzná slova nabi, naba, nabas, naibes. V arabÅ¡tinÄ› rovněž existuje velice pÅ™Ãbuzný výraz naib, což v pÅ™ekladu znamená zástupce. V tom pÅ™ÃpadÄ› vysvÄ›tlenà hledejme v tom, že vedle krále v roli svrÅ¡ka vystupuje naib - zástupce a naib thani - druhý zástupce. Z toho je patrné, jak velké byly arabské vlivy na vývoj evropské karetnà hry.
Nejstaršà dochovaná sada arabských karet pocházà z 15. stoletà a byla pravdÄ›podobnÄ› vyrobena na územà dneÅ¡nÃho Egypta. Barvy arabských karet byly Darahim (mince), Tuman (poháry), Suyuf (meÄe) a Jawkan (hole na pólo). PorovnánÃm s barvami evropských karet zjistÃme, že majà velice blÃzko k barvám italských karet a jen o nÄ›co ménÄ› ke kartám Å¡panÄ›lským.
A jak je to se samotným pojmem karta? Ve stÅ™edovÄ›kých slovnÃcÃch bychom objevili termÃny chartae, nebo cartae, nebo charticelae. Tyto pojmy se původnÄ› použÃvaly jako název pro psacà papÃr, vyrobený z papyru a pozdÄ›ji se toto oznaÄenà pÅ™eneslo na hracà karty.