Jazyková závislost hry

z deskovehry.cz - od hráčů pro hráče

Přejít na: navigace, hledání

Hry lze rozlišit podle toho, do jaké míry je na překážku, když hráči neovládají jazyk, ve kterém byla hra vydána. Jiný druh jazykové závislosti pozorujeme u her, které vyžadují komunikaci mezi hráči: tam nezáleží na jazyku vydavatele, ale na tom, zda společný jazyk najdou hráči. Hry závislé na jazyku vydavatele navíc typicky vyžadují i gramotnost hráčů, a tedy nepřímo i určitý minimální věk.

[editovat] Závislost na jazyku vydavatele

  • žádná
    • Jazykově závislý je jen název a pravidla hry. Získáme-li překlad pravidel, jazyk znát nepotřebujeme.
  • mírná
    • Některé prvky hry (karty, části hracího plánu) obsahují nápisy, ale ty slouží pouze jako identifikátory. Nemusíme jim rozumět, stačí když umíme poznat, že na dvou místech je tentýž nápis. Ani to nemusí být nutné, protože nápisy jsou často doprovázeny obrázky.
    • Nepočítáme nápisy, které slouží pouze dekorativním účelům (např. japonský znak 侍 ve hře Samurai). Pokud hra obsahuje pouze takové nápisy, považujeme ji za hru bez jazykové závislosti.
  • střední
    • Texty na prvcích hry neslouží jen jako identifikátory, ale často něco vysvětlují (např. akční karty v řadě her, třeba Torres). Překlad těchto karet lze umístit do překladu pravidel, ale hráčům neovládajícím původní jazyk se hra zkomplikuje.
  • vysoká
    • Podobné jako u střední závislosti, ale jazykově závislých textů je ve hře značné množství, hráči se nemohou obracet na spoluhráče o radu (protože texty jsou na jejich kartách a ty mají zůstat v tajnosti) apod. Příkladem může být Fluxx.
  • úplná
    • Hra je přímo postavena na znalosti jazyka, takže na rozdíl od nižších (výše popsaných) úrovní je vyžadována nejen pasivní, ale i aktivní znalost. Sem patří všechny slovní hry, např. Scrabble.

[editovat] Závislost na společném jazyku hráčů

  • téměř žádná
    • Hry, u kterých není třeba (nebo dokonce není dovoleno) mluvit. Patří sem řada abstraktních turnajových her (např. Šachy). Pokud si ale s protihráčem nemůžete povídat, moc se u hry nepobavíte...
  • mírná
    • Většina her vyžaduje alespoň omezenou komunikaci hráčů, např. hlášení počtu bodů, nabídek v dražbě apod.
  • vysoká
    • Komunikační hry (Activity), hry, kde se blafuje apod. Extrémním příkladem je Diplomacie, která je na vyjednávání mezi hráči založená, i když teoreticky ji můžete odehrát, aniž byste pronesli jediné slovo.